FC a FK Dukla Praha

60. léta (Dukla Praha) - Toto období patří k nejslavnějším v celé historii klubu vůbec. Zejména v první polovině šedesátých let neměla Dukla na domácí půdě téměř konkurenci. V letech 1961 – 1964 získala čtyři mistrovské tituly v řadě. Konečně je mohla slavit se svými fanoušky v opravdu domácím prostředí, které získala otevřením stadionu na Julisce v červenci roku 1960.

Zisk mistrovských titulů opravňoval Duklu ke startu v PMEZ. Hráči si tehdy připadali jak mistři světa. Ve třech po sobě jdoucích ročnících postoupila do čtvrtfinále, kde ale její cesta soutěží končila. Postupně ji přehrály celky Tottenhamu Hotspur, Benfiky Lisabon a Borussie Dortmund. Významného úspěchu dosáhla Dukla v Americe, kam byla pozvána na turnaj nazvaný International Soccer League. V roce 1961 při svém prvním startu vyhrála svou skupinu a nechala za sebou takové soupeře jako AS Monaco, Crvenu Zvezdu Bělehrad, Espanyol Barcelona, Rapid Vídeň a další. Ve finále pak porazila anglický celek Everton 7:2 a 2:0. Americký pohár pak dokázala ještě třikrát obhájit, když ve finále zvítězila nad celky América Rio de Janeiro (1962), West Ham United (1963) a Zaglebie Sosnowiec (1964). V této době již mužstvo vedl Jaroslav Vejvoda, pod jehož trenérskou taktovkou Dukla v této době nastupovala nejčastěji v sestavě: Kouba – Šafránek, Čadek, L. Novák – Pluskal, Masopust – Brumovský, Vacenovský, Borovička, Kučera, Jelínek.

Hráči Dukly se rovněž podíleli na výrazných úspěších reprezentačního celku. V roce 1960 vybojoval národní tým třetí místo na neoficiálním ME a v jeho kádru byli Masopust, L. Novák a Šafránek. Rok 1962 je zapsán v dějinách našeho fotbalu zlatým písmem. Reprezentační mužstvo se na MS v Chile probojovalo až do finále, kde podlehlo Brazílii 1:3 (branka: Masopust). Z mužstva Dukly nastoupili ve všech šesti zápasech Masopust, L. Novák a Pluskal, v pěti Jelínek a ve třech Adamec. V úspěšné nominaci byl ještě náhradní brankář Kouba. Na světový šampionát navíc neodcestoval Rudolf Kučera, jeden z našich nejtalentovanějších hráčů, který byl v této době zraněn. Smůla ho bohužel provázela i v pozdějších letech a po těžkém zranění v zápase s Górnikem Zabrze v roce 1963 musel zanechat slibně se rozvíjející kariéry.

Součástí Olympijských her v Tokiu 1964 byl i fotbalový turnaj, jehož se zúčastnil také tým ČSSR. Naši hráči přivezli z OH stříbrné medaile, když ve finále podlehli Maďarsku 1:2 (branka: Brumovský). V olympijském výběru ČSSR byli z Dukly tři hráči: Brumovský, Geleta a Knesl. Výrazné úspěchy Dukly a reprezentačního celku pak měly značný vliv na individuální ocenění Josefa Masopusta v anketě časopisu France Football – v roce 1962 byl záložník Dukly a reprezentace vyhlášen nejlepším fotbalistou Evropy. Další pocty se Masopustovi společně s Pluskalem dostalo o rok později, kdy byli vybráni do týmu FIFA, který nastoupil ve Wembley proti Anglii v rámci oslav 100. výročí založení anglické fotbalové asociace.

Po řadě úspěchů přišel v ligovém ročníku 1964/65 pokles výkonnosti, který byl spojen s hráčskou výměnou. Z Dukly postupně odešli Borovička, Pavlis, Sůra, Šafránek, Ivo Urban a vinou zranění skončil Kučera. V červenožlutém dresu se naopak začaly objevovat nové tváře: Geleta, František Jílek, Knebort, Knesl, Nedorost, Ivo Novák a Viktor.

Po pěti a půl letech úspěšného působení se s mužstvem rozloučil rovněž trenér Vejvoda a jeho funkci převzal Bohumil Musil. Tomu se s mužstvem podařil v sezóně 1965/66 husarský kousek. Po podzimu sedmá Dukla na jaře finišovala tak mohutně, že smazala sedmibodový náskok Sparty a Slavie a zásluhou lepšího skóre získala již osmý mistrovský titul.

Po tomto ligovém ročníku ukončili v Dukle svou činnost dvě dlouholeté opory – kapitán Dukly a reprezentace Ladislav Novák a Svatopluk Pluskal.

Mistrovský titul zaručoval Dukle opět účast v PMEZ. Na podzim přešla přes dánský Esbjerg BK a belgický Anderlecht a byla znovu ve čtvrtfinále. Zde ji na jaře čekal nizozemský mistr Ajax Amsterdam. Dukla s notnou dávkou štěstí, zejména v odvetném utkání, dokázala to, co se jí v předchozích letech třikrát po sobě nepovedlo a po výsledcích 1:1 a 2:1 postoupila do semifinále. V něm ale narazila na pozdějšího vítěze Celtic Glasgow, kterému podlehla na jeho půdě 1:3 a doma dokázala pouze remizovat 0:0. Přes vyřazení zaznamenala semifinálovou účastí další historický úspěch nejen klubový, ale celého československého fotbalu. Kromě zmíněných úspěchů v PMEZ získala Dukla čtyřikrát i Československý pohár. V roce 1965 uspořádal domácí časopis Stadion poprvé anketu o nejlepšího fotbalistu roku. Hned v následujícím roce ji vyhrál Josef Masopust, takový český Ronaldo. O rok později další hráč Dukly Ján Geleta a v roce 1968 Ivo Viktor. Ten byl také jediným fotbalistou Dukly, který se podílel na úspěšné kvalifikaci pro MS 1970 v Mexiku. Na tomto šampionátu však naše reprezentace neuspěla a po základní skupině, ve které nezískala ani bod, musela cestovat domů.

 

 

 

 

<<< Zpět..................................................................................................................................................... Další strana >>>

 

 

 

 

 

 

 

All Rights Reserved ©2017